Dlouho jsme dumaly, jak se Vám co nejvýstižněji představit, ale nakonec nám jako nejpříhodnější přišla slova našeho kamaráda a kolegy, Pavla:
„Kancioneta??? To jsou ty pěkný ženský, co se vyskytují, tančí a skotačí všude tam, kde se děje něco kolem historie. To jsou prima holky, jeden by je na rukou nosil, kdyby je unesl. Ony jsou totiž pořád v houfu a zvednout je najednou, to by člověk musel být jak Frištenskej… A navíc jsou divný. I když takřka stále pohromadě a každá má tu pusu pořádně proříznutou, že až, tak se nehádají ba ani nehašteří, nepomlouvají se, nekonkurují si, prostě se na babinec nezvykle snášejí. A teprve jakou božskou manu nabízí pohled na jejich produkcích. Každému mužskému se chlípné očko ohřeje a rozzáří, ba ledakterému často i libido zabouří, spočine-li zrak na líbezném to tančícím sextetu. Štíhlá, plnější, blond, bruneta, krátkovlasá, dlouhovlasá, vnady i pozadí všech žádaných tvarů a velikostí. A hodný jsou taky. A spořádaný (viděl jsem je spořádaný nejmíň dvakrát). A jak jim to tancuje! Například doprava nebo doleva, k sobě i od sebe, ve dvou, ve třech nebo i všechny najednou. Fakt! Kdo neviděl, neuvěří, a kdo viděl, žasne nebo tupě zírá!“
No co dodat? Snad jen: Pájo, děkujeme!
